Po dovolené s Kenym u moře jsem byla tak nadšená, že jsem hned začala plánovat další výlet. Přítel mluvil o výletu na Orlí hnízdo, a tak jsem se toho ujala a začala výmýšlet plán cesty. Jelikož je to kousek od Salzburgu, přišlo mi jako dobrý nápad začít náš výlet tam. Tak jsme se v pondělí ráno sbalili do auta a ve třech lidech a třech psech jsme vyrazili.
Čekala nás cca čtyřhodinová cesta, která neskutečně rychle utekla. Už příjezd do Salzburgu byl nádherný, moc ráda se kochám Alpami. Ve městě jsme si našli parkovací dům (Je jich tu několik, informace o nich si snadno dohledáte na internetu. Cena parkování byla 10e / den.) a do centra jsme se vydali pěšky. Jedinou vadu na kráse ten den měl, a to velmi horké počasí, ze kterého bylo město rozpálené. Do centra jsme to měli cca 30minut pěšky. Se zastavením u řeky nám to možná trvalo dýl. 🙂 Procházka to byla velice příjemná, jakmile jste u řeky, prostě se kocháte nádherným okolím a památkami. A že má Salzburg opravdu co nabídnout! Až mě teď mrzí, kolik jsme toho zase neviděli, když procházím mapu u sepisování tohoto článku.
Když jsme se konečně dostali do centra, šli jsme kolem rodného domu Mozarta, odtud relativně stísněnou ulicí plnou lidí na Residenzplatz a kolem kolem Katedrály sv. Ruperta a Virgila už směrem k pevnosti Hohensalzburg. K mému překvapení směli psi do areálu pevnosti a navíc zadarmo. Koupili jsme si tedy pro sebe jízdenku na lanovku a vyrazili na horu. V lanovce musí mít psi náhubek. A myslím, si, že by ho měli mít i v pevnosti, ale tam jsme to upřímně moc neřešili a Samíkovi a Barneymu jsme je sundali. Nikdo s tím neměl problém, takže jsme výjimečně takhle zazlobili. 🙂 Co se vstupu do pevnosti týče, mohou psi jen na nádvoří. Vnitřní prostory už s nimi navštívit nemůžete. I tak je zde však co vidět, protože je to nádherná a rozlehlá památka s úžasnými výhledy do všech světových stran. My jsme navíc měli štěstí na perfektní viditelnost. Po prohlídce pevnosti jsme jeli lanovkou zase dolů, kde vystoupíte u umělého jezírka s rybkami a musíte projít takovým minimuzeem s vodními “atrakcemi” ven. Upřímně vůbec netuším, jak toto místo nazvat, proto se vyjadřuji takto krkolomně. 😀 Uvidíte sami, až se do Salzburgu pojedete podívat. 🙂
Po prohlídce pevnosti jsme šli zase téměř stejným směrem zpět k autu. Po cestě jsme se zastavili v Cafe Konditorei Fürst, kde prodávají původní Mozartovy koule. Ty se dají koupit exkluzivně pouze na 4 místech v Salzburgu, nebo online. Poznáte je podle modro-stříbrné folie. Od jejich červenozlatých napodobenin se liší tím, že se stále vyrábí podle původního receptu a ručně. Tuto malou kavárničku najdete kousek od řeky na adrese Brodgasse 13. Vřele vám doporučuji ji navštívit, a to nejen kvůli Mozartovým koulím. Je to moc příjemný podnik na krásném místě.
Mé celkové dojmy ze Salzburgu jsou tentokrát smíšené. Město je to nádherné, to bezesporu. Ale nemile mě překvapilo, že zde místní nepřistupují moc vřele ke psům. Nečekám žádná srdečná přivítání, péči apod. Ale z jejich odstupu byl znatelný až mírný odpor. Sice psi všude směli a na ulicích pro ně byly připravené misky s vodou, ale jinak jsme se necítili moc vítáni. Paradoxně nejvřelejší přístup k nám měli arabové, které jsme potkali v pevnosti.
Každopádně vám návštěvu Salzburgu moc doporučuji. Takhle na zastavení po cestě je to úplně ideální místo. Kdo rád chodí tůry, najde tu po okolí jistě i spoustu kopců a turistických tras na různé vyhlídky. Ty jsme my vynechali a po prohlídce města jsme jeli rovnou do Berchtesgadenu, kde jsme přespávali. O tom vám napíšu v příštím článku. 🙂
Více fotografií z našeho výletu najdete v albu na Facebooku!
1 komentář: „Salzburg“